Kouření na pracovišti

Kouření na pracovišti je časté téma většiny zaměstnanců. Kuřákům se nelíbí, že místa určená ke kouření se nacházejí příliš daleko, nebo že jsou ve venkovních prostorách, takže v zimě je jim zima nebo na ně často prší. Občas si stěžují i na to, že čas strávený kouřením se jim nezapočítává do pracovní doby. Naopak nekuřáci protestují proti tomu, aby byla místa ke kouření uvnitř budovy, případně se jim zase nelíbí, že kuřáci chodí častěji „na přestávku“, aniž by ji měli odečtenou od pracovní doby, neboť ne v každé firmě platí pravidlo, že čas strávený kouřením je potřeba si nahradit.

Co na problematiku kouření na pracovišti říká legislativa?

Opět vycházejme ze základního předpisu pro oblast BOZP, a to ze zákona č. 262/2006 Sb., § 106 odst. 4 písm. e), který říká, že zaměstnanec je povinen nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Dále tento zákon v § 103 odst. 1 písm. l) uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 379/2005 Sb. – viz níže v textu).

Zákony č. 110/1997 Sb. a č. 379/2005 Sb. nám definují, co je to tabákový výrobek – jedná se o tabákové výrobky určené ke kouření, šňupání, sání nebo žvýkání, pokud jsou vyrobeny zcela nebo zčásti z tabáku, včetně tabáku geneticky upraveného.

Dokonce zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nám v § 8 upravuje místa, kde je zakázáno kouřit (např. se jedná o veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory finančních institucí; dopravní prostředky veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy; kryté nástupiště, přístřešky a čekárny veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy, o vnitřní prostory budov užívaných státními orgány, orgány územních samosprávných celků atd.).

Co se týká předpisů v rámci požární ochrany, tak tam zákon č. 133/1985 Sb., v § 17 upozorňuje všechny fyzické osoby na povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení.

Z výše uvedeného vyplývá, že ani z hlediska BOZP a ani PO není kouření na pracovištích zcela zakázáno. Je jen potřeba dodržovat určitá pravidla a postupy, zejména interní směrnice zaměstnavatele.

V některých společnostech je i přes velkou nevoli kuřáků přísný zákaz kouření v celém areálu. V tomto případě je na dané osobě, zda si nezapálí vůbec, nebo si zajde až před areál nebo zákaz kouření poruší a zapálí si „kdekoliv“. Na druhou stranu většina společností vychází kuřákům vstříc a zřizuje jim tzv. kuřácké prostory nebo místa, která jsou viditelně označena a vybavena popelníky. Pokud se jedná o vnitřní kuřácké místo, musí v něm být zajištěna dostatečná výměna vzduchu a vybavení musí být nehořlavé. Venkovní prostory jsou zpravidla chráněny stříškou z nehořlavých hmot.

Bohužel jak dobře víme, spousta kuřáků zákaz kouření vědomě porušuje a nedbá na to, že svým jednáním může způsobit jiné osobě nebo zaměstnavateli škodu. Velmi snadno se pak může stát, že nedopalek cigarety je špatně uhašen a skončí buď v odpadkovém koši, kde od něj chytnou ostatní hořlavé látky, nebo je odhozen do suché trávy, nebo si dokonce někdo zapálí v prostorách s nebezpečím výbuchu (lakovny, stanice pohonných hmot, míchárny barev, v blízkosti kotelen…) apod. Případů je spousta a ne každý skončí šťastně. Jak je to poté s odpovědností daného zaměstnance? Hrozí mu nějaký postih?

Pokud zaměstnanec poruší zákaz kouření, dopouští se tím porušení svých pracovních povinností, se kterými byl v rámci školení BOZP, PO a interní dokumentací zaměstnavatele seznámen. Pokud zákaz kouření porušuje opakovaně, ohrožuje tím bezpečnost práce a požární ochranu a samozřejmě i ostatní pracovníky, může s ním zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr, ale nesmí mu uložit finanční postih.

Ovšem pozor! Pokud by zaměstnanec způsobil např. odhozením nedopalku požár, je dle paragrafu 250 zákona č. 262/2006 Sb. povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil, a to v důsledku zaviněného porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Výše škody u škody způsobené z nedbalosti hradí zaměstnanec škodu max. do výše 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku, kterého dosahoval předtím, než škodu způsobil.

Ale otázkou je, zda by se jednalo o nedbalost, když vědomě porušil předpisy. Ale to už je pak na posouzení zaměstnavatele a dalších institucí.  

Obrázek 1 - Bohužel někdy až takto může dopadnout opakované porušení zákazu kouření - vznikají místa s neuvěřitelným množstvím nedopalků, které nikdo neuklízí.

Autor: Ing. Kateřina Petrová, specialista BOZP a PO, civop@civop.cz